Česky Anglický Německy
Poloha
Děčín
Praha
Brno
• Detailní mapa
Kontakt

Oficiální stránky:

kontaktní osoba pro Soutěsky
Drnovec Robert, tel. 775 862 532

Hotel the forest Garden
Cena od: 1000 Kč os./noc
Hotel the Brana Way Mezní louka
Cena od: 850 Kč os./noc
Penzion U Václava
Cena od: 600 Kč os./noc
Hotel U Zeleného stromu - Janov
Cena od: 690 Kč os./noc

Turistické stezky

K soutěskám je možné se dostat ze čtyřech míst : ze Hřenska, z Mezné, z Mezní Louky a z Růžové.

Od Hřenska je přístup po pěšině podél řeky Kamenice, pod skalními převisy se třemi tunely, cesta je rovinatá, dlouhá 2 km.

Z Mezné sledujeme zelené turistické značení, velice strmě klesáme otevřeným terénem k lesu a pak mezi stromy, stezkou sevřenou skalami, do romantického stinného údolí Kamenice. Dojdeme k Meznímu můstku, přejdeme na levý břeh. Pokud se vydáme proti proudu toku, pak dojdeme k dolnímu přístavišti Divoké soutěsky. V případě, že se rozhodneme pro cestu po proudu, naše kroky nás dovedou k hornímu přístavišti Edmundovy soutěsky.

Z Mezní Louky se vydáme po modrém turistickém značení, zprvu příjemným vysokým lesem téměř po rovině. Po 2 km opouštíme modrou značku a dáme se vpravo směrem dolů až narazíme na Kamenici. Po jejím pravém břehu, kolem studánky Pramen štěstí, dojdeme k hornímu přístavišti Divoké soutěsky.

Ze severního konce obce Růžová se vydáme po zelené turistické značce lesní cestou, zprvu po rovině a potom strmě dolů schodovitou cestou, která nás opět přivede k Meznímu můstku. Odtud se vpravo dostaneme k Divoké a vlevo k Edmundově soutěsce.

Doporučujeme: celodenní výlet

Výchozí bod: Hřensko

Časový plán: celkově 5 až 6 hodin (min. 15 km pěšky + 1,5 km na pramicích)

Náročnost: lehká túra, vedoucí po dobrých, značených turistických stezkách; kromě úvodního výstupu k Pravčické bráně se jde převážně mírně zvlněným terénem, po rovině nebo z kopce.

Možnosti občerstvení: výletní restaurace Sokolí hnízdo a bufet pod Pravčickou bránou, hotel a stánky na Mezní Louce, výletní hostinec a bufet v Edmundově soutěsce, restaurace a penzióny v Hřensku.

Pozoruhodnosti:

  • Pravčická brána (www.pbrana.cz),
  • skalní útvary nad Gabrielinou stezkou,
  • Divoká a Edmundova soutěska.

Z Hřenska sledujeme červené pásové značení nejprve po silnici až k turistickému rozcestí Zři prameny. Odtud začíná výstup k Pravčické bráně. Dáme se lesní cestou vlevo a stoupáme pod strmé skalní stěny. Nad serpentinami dosáhneme úpatí samostatného skalního útvaru Malý Pravčický kužel, který je oblíbeným cílem horolezců. Závěrečný úsek výstupu vede po visutém můstku, pak uměle proraženým tunelem.

Po prohlídce areálu se vracíme na hlavní značenou cestu a pokračujeme členitým traverzem podél skal. Tento úsek upravený v r. 1892 nese název Gabrielina stezka. Cesta se vine takřka po vrstevnici, obchází boční údolíčka a neustále se přimyká ke skalním útvarům, občas se otvírají hezké výhledy. Nad námi postupně defilují další známé útvary : Velký Pravčický kužel, Homole cukru, Křídelní stěna, atd. Posléze se napojíme na širší cestu a lesem sestoupíme na Mezní Louku.

Odtud pokračujeme podle modrých značek příjemnou lesní cestou 1,5 km k turistickému rozcestí Nad soutěskami. Zde odbočíme vpravo (bez značení) a pěknou skalnatou roklí sejdeme až do sevřeného údolí Kamenice. Uměle zajištěná cesta podél řeky, nad níž se tyčí mohutné pískovcové stěny a věže, nás po chvíli dovede k hornímu přístavišti pramic v Divoké soutěsce, které bylo vybudováno při ústí malebného Kachního potoka. Následující úsek soutěsky je suchou nohou neprůchodný. Jediný způsob, jak se dostat dál, představuje tedy plavba po vodě.

Po absolvování asi 600 m vodní plavby Divokou soutěskou pokračujeme kolem Mezního můstku přes několik uměle vyražených tunelů a skalních galerií k hostinci a hornímu přístavišti pramic v Edmundově soutěsce. Zde se pak dále plavíme téměř 1 km, mj. i pod umělým vodopádem. Od konce plavby zbývá zpět do Hřenska ještě zhruba 1,5 km pohodlné chůze.

Víte že…

Víte, že Boubínský prales je zbytkem původního pralesního porostu, který před tisíci lety pokrýval většinu Evropy? Některé boubínské stromy klíčily ještě před třicetiletou válkou a v době, kdy psal Komenský a maloval Rembrandt, už měly víc než 10 metrů!




Ceske Svycarsko